Původně měla být hranice tvořená sedmnáctou rovnoběžkou jenom dočasnou a její okolí demilitarizovanou zónou. Ve skutečnosti tato dočasnost trvala jedenadvacet let a demilitarizovaná zóna se stala jedním velkým zbrojním arzenálem.
Bývalá demilitarizovaná zóna vytvořená v hloubce pěti kilometrů po obou březích řeky Ben Hai je dosud protkána vzpomínkami na válku, která již dvaatřicet let patří historii. Z polí vykukují pozůstatky amerických pevnůstek, zemi brázdí krátery po rozsáhlých náletech a pod ní se dosud skrývají útržky bomb.Hledání válečného šrotu je stále dostatečně lukrativním povoláním, abyste mezi kaučukovníkovými plantážemi každý den narazili na někoho, kdo se tomuto pátrání intenzivně věnuje.Tato část vietnamsko laoského pohraničí se má stát jednou z bran propojující země bývalé Indočíny. Právě tudy v dobách vietnamské války procházela zásobovací tepna Vietkongu tzv. Ho Chi Minhův trail. Příslušníci amerických speciálních jednotek zde zároveň prováděli výcvik místních etnických menšin, kteří se měli stát jednou z překážek postupu vietnamských komunistů. Americké angažmá ve vietnamské válce bylo již popsáno z mnoha stran, vietnamská část celého konfilktu je známá méně. Svojí účast ve válce Spojené státy zaplatili životy 58 209 vojáků, další 2000 zůstali pohřešováni.Ztráty komunistického Vietnamu jsou odhadovány na vice než million vojáků, mezi civilním obyvatelstvem pak činily dva až pět milionů obětí.
Osudový Khe Sanh
Khe Sanh je jedním z mist, kde mělo dojít k obratu v celém konfliktu. Vysoká koncentrace vojsk Vietkongu na konci roku 1967 vedla americké vedení k úvaze, že komunistický Vietnam se právě tady pokouší o obdobu Dien Bien Phu, rozhodující bitvy, která v roce 1954 přivodila definitivní porážku Francouzů. Ve skutečnosti se Khe Sanh stal zastíracím manévrem pro ofenzívu Tet, vedenou souběžně po celém jižním Vietnamu. Ta pro Vietkong sice skončila porážkou, ale psychologicky se stala poslední kapkou, která pohár trpělivosti americké veřejnosti s boji v daleké Asii naplnila po okraj." Amerika a jižní Vietnam prohráli, protože měli nižšího bojového ducha. Bojovali bez jakéhokoliv důvodu. Jižní Vietnam vždycky silně věřil v americkou podporu, vojáci se někdy o válku vůbec nezajímali. Chovali se tak jako Američané, hlavně si užívali a o válku se nestarali. Taky už byli unaveni, vždyť boje ve Vietnamu trvaly tak dlouho," říká bývalý voják jihovietnamské armády Tinh Le.
Bitva o Khe Sanh začala v lednu 1968. Její průběh sledovala média a na zvláštním modelu v Bílém domě také prezident Johnson.V kritických chvílích se dokonce zvažovala možnost použití nukleárních zbraní. Nakonec se americkým silám po 75 dnech podařilo k vlastním obleženým jednotkám proklestit. V polovině roku 1968 Američané Khe Sanh opustili. Vše, co by mohlo padnout do rukou nepřítele, bylo zničeno. Z bitvy, která se měla stát jedním z milníků vietnamské války, zbyl rezivějící vojenský šrot , muzeum a revoluční písně, které vám zazpívají v místní hospodě.